na Blog.cz

Zdravím!

Tentokrát postuju pár slov o našem šíleným výletu do hlavního města. Dočteš se o nahrávaní v Trafikově Starworks studiu, něco o našem chystaným CD i o ujetý party v kostele a ještě ujetější afterparty v Karlovkách. Všechno doplněný o šťavnatý videa. )

V sestavě Řáholec, Retea a já vyražíme ráno se Student agency směr Praha. Už dopoledne je vedro jak v prdeli, takže na klimatizovanej žlutej autobus tentokrát nepadne jediný křivý slovo.

Řáhol po dvaceti minutách usíná roztaženej na zadních sedačkách; já s Reteem se marně snažíme vstřebat promítaný Big Bang Theory, kde titulky, zvuk a obraz spolu na začátku dílu přestávaj kamarádit a na konci běží s dvouminutovými rozestupy.

Na Florenc přijíždíme kolem jedný. Venku je nečekaně asi osmdesát stupňů. Naštěstí nás brzy vyzvedává Trafik a jedem rovnou do Starworks studia. Nedá se říct, že by někdo z nás byl po čtvrtečních mejdanech zrovna fresh.

Díky bohu podzemní prostory studia nabízí skvelěj ukrýt před rozpálenou Prahou. Daváme si red bull, cigáro a jdem makat. Práce probíhá ve vtipný, tvurčí atmosféře, takže v podvečer jsou nahraný tři věci. Trafor je ve studiu skoro doma, zvuk je super, tracky nás baví.

Na novým CD se objeví okolo 12 stop, přičemž dvě z nich do měsíce vypustíme jako singly. Kromě toho přijde spousta věcí okolo, na který se můžete těšit. Víc zatím neprozradím; snad jen, že práce se kvalitativně posunula zas úplně jinam a čeká nás seriozní tvorba na úrovni - žádný homemade mixtejpy nebo kvákání před samoobsluhou.

Na videu najdeš malou ukázku z nahrávání.

Po sedmý se dekujem ze studia a loučíme s Trafikem. Vyrážíme na hlavní nádraží, kde nás vyzvedává Čunec, Vorv a Majklis, kteří dělali střechy v nedalekejch Říčanech. Přes noc zůstáváme na jejich ubytovně a navštívíme pivní slavnosti, kde do sebe ládujem pečený kolena, křídla, steaky a točený. Nestěžujem si.

Sobotní den trávíme válením se v posteli nebo u místního přírodního koupaliště Jureček, zatímco Řáholec odjíždí do Prahy za svou holkou. Večer si všichni dáváme sraz na Staromáku. Přijíždí Kukiz se Scarecrowem, Shedy, Sukowach, kámoši a pořadatelé Bass Drop, kteří nás dovedou do nenápadného výklenku s vraty do kostela/klubu St. Michael.

Prostory i přístup promotérů se nám moc zamlouvaj. Máme k dispozici backstage, sprchy i občerstvení; jediný obavy máme ze zvuku - přece jenom architekti církevních staveb na akustiku vhodnou pro electro a rap moc nemyslí.

Zatímco se kostel pomale plní lidmi, dávamé chill out v backstage. Samozřejmě ve vší slušnosti. )))

Okolo jedenácté je dole úplně narváno. Scarecrow a Top Boys zásobují z oltáře kosmopolitní publikum svými elektrohardy; na Čecha tu narazíte jen zřídka. Nejrůznějšimi substancemi posilnění Evropané si užívaj party, stačí nasávat atmosféru. Stage okupují všichni účinkující v nestřízlivé náladě s neustále se měnícími skupinkami cizinců. Na celé čáře (doslova) vyhrává Švéd se svejma mimozemskýma tanečníma kreacema, vyřvávající "I really love to dance!" (viz video)… kostel naštěstí není vysvěcenej, takže party pokračuje a vitráže pulsují jak neony v žižkovskejch barech.

Na scénu přichází ještě opozdivší se Metla a po něm Kukiz se svým dirty dutch mixem. Schyluje se ke druhé ranní a lidí pomale ubývá. Pod stagem zůstavuj po většinou Češi, kteří se do centra dostavili na DTC show.

Koncert trvá necelou hodinu a hlouček pod pódiem se dobře baví. Odposlechy fungujou jak maj, takže ti co zůstali na stage o nic nepřichází. Dál do kostela byl zvuk už horší, ale to není bohužel nic novýho.

Poslední track Morava Nespí a party končí. Berem věci s backstage a před kostelem se střetáváme s ostatními. Chčije jako prase.

Spousta lidí se odebírá do postele. Zůstavá sestava se mnou, Reteem, Sukym, Rosičáky a skupinkou fans s Turnova připravená na after party. Mrdáme taxíky, vyrážíme pěcha, moknem, chlastáme finskou, havanu s deštěm a děláme hovadiny. Sukowach je zpátky ve starejch kolejích a já cejtím, že bude ještě veselo.

Kolem půl čtvrtý dorážíme ke Karlovejm lázním, dopíjíme vodku a dem rozjet klub. První půlka lidí jde za stodvacet korun, druhá, včetně mě, už za sedm pětek. Poser ))

V šatně se převlíkám z mokrejch hadrů, omlouvám se za nechutnosti a vyrážím s ostatníma na bar. Vzhledem k tomu, že sme byli v Karlovkách poprvý nás celkem dostala velikost klubu. Protancovali jsme všechny patra a v patým se střetli s Reteem a Sukowachem, který zrovna po slovácku nabaloval nějaký Španělky. O dvě vteřiny to zkoušel na uklízečky s takovým nadšením, že je zahnal až do svý komůrky, kde se přidali ostatní se skandováním "cleaning service!" ))

Tyhle epizodky se opakovaly každejch pět minut. Probíhalo to asi takto:

SUKOWACH: Toš vitaj!

CIZINKY: English please.

SUKOWACH: Slečno, nemáte kapesník?

CIZINKY: What?!

SIKOWACH: Toš já sa pitám, jestli nemáte kapesník!

CIZINKY: Get out! Get the fuck out!

Když se nakonec ve druhým patře setkal s hrubým nepochopením jedný temperamentní Italky a Majkl z Turnova se do ní plynulou Italštinou (to sme nepochopili!) pustil, že je kurva a ať jde pryč, začali se o problém zajímat zdejší nafukovací zaměstnanci a měli sme co dělat, abychom neskončili opět v dešti.

Z dalších obrázků, který mi po náročným víkendu zůstaly v paměti, si vybavuju, jak sem si rozbil držku skokem ze zábradlí přímo na politej parket. Iry, kteří po mě chtěli triko, páč si ty svý roztrhali. Holku, která se na mě vrhla s takovým nadšením, že sem myslel, že mě hned odvede domů - pak sem ji neřek, že mi je 21 a nechala mě bejt. Sukyho intervence na dívčí záchody nebo jam s hologramem promítaným do padající páry v nějakým mezipatře. (viz video). Crazy!

K ránu už se klub podezřele plnil spíše polonahejma borcama, než hezkýma slečnama, a tak nás ani nemrzelo, že se už zavíralo.

Cesta zpět v brzkých ranních hodinách bylo dost únavná (big up Čundovi, že to odřídil), ale celkově byl tenhle pražskej trip dost ujetej na to, aby nějakou dobu zůstal v mý paměti. C ya later, Stověžatá! ))

Video z Bass Drop a Karlových lázní.

Zdravím všechny poctivé i náhodné čtenáře.  Všechny, co rádi čtou mé duševní výplachy i ty, kterým je mé počínání srdečně u prdele.

Nevylili mě, přátelé! Všechny překážky, které jsem si z vlastní laxnosti a idiocie naházel přes cestu, se mi ve finále podařilo překročit. S rozbitou držkou a pošramocenou sebedůvěrou začínám v září jako řádný posluchač třetího ročníku.   

Útěchou mi zůstává, že nepříliš uspokojivé výsledky se týkali výhradně technických předmětů typu Základy konstruování, Pružnost Pevnost a jím podobné. (v mém slovníku pod termíny: "vymrdaný sračky zkurvený!!!") - ateliérová práce se naopak slušně dařila a co je nejdůležitější, úplně mě pohltila!

Jak už jsem se zmínil v úvodním článku blogu, hodlám tento kyberprostor využívat pro prezentaci vlastní tvorby, a tak místo další nastavené kaše rovnou nahazuju výběr prací pro zkouknutí. Jestli se o design nějakým způsobem zajímáte a jste na něco zvědaví, ptejte se v diskuzi - rád zodpovím erudované dotazy i nebetyčné píčoviny. )

Beru, poslední sádrovej model (viz článek "jak se (ne)tvoří model") nebyla kdovíjaká hitparáda. Odlít papriku by zvládlo tříleté dítě, průměrně nadaný šimpanz a možná i fanoušek Marpa či Rytmuse.

V letním semestru se však šlo o stupínek vejš. Už žádný hmotový studie, žádný odlívání plechovek, zeleniny a podobnejch nesmyslů. Tentokrát přede mnou stálo naprosto konkrétní zadání - návrh ručního ponorného mixéru. Práce na měsíc a půl, která zahrnovala vše od věrné makety v měřítku 1:1, přes skicy, počítačový 3D model a prezentační postery až po textové analýzy technických, výtvarných, ekonomických, psychologických a společenských aspektů návrhu. Čili jakejsi pokus o profesionální designerskou práci.

Věc se nakonec docela podařila a investovanej čas a prachy se přetavily v motivující hodnocení vedoucího ateliéru. Takže dost keců, tady jsou postery a pár fotek:

Co se hudby týče, máme za sebou s klukama čerstvě vydaný CD Therapy, který se s odstupem času jeví jako dobře odvedená práce. Začínaj si nás všímat poměrně důležití lidé, se kterými bychom do budoucna rádi spolupracovali na dalším albu a zároveň se plní i termíny našich shows. V tomto roce se chystáme věnovat především koncertnímu turné DTC TOUR 2010, který jezdíme se producentem a djem Sukowachem a Djem Heavy Hevem. Už máme za sebou pár zastávek, který si nemůžem vynachválit. Promoters jsou skvělí a zvuk se zatím nikde neposral - narozdíl od fans, který vědí, co znamená slovíčko "rave".

Zastávka v Uherskobrodském klubu Tropic mě dostala solidní účastí.. nutno dodat především dámskou! Kluci okamžitě vyseparovali track "Too Many Man" ze svejch setů a jelo se až do rána se vším všudy ))

Ještě větší peklo ovšem předvedla Praha. Přestože jsme hráli ve středu a už od 21:00 (kvůli nočnímu klidu), legendární klub 007 na Strahově se představil ve skvělý formě. Punkový prostory s nízkým stropem společně s nachmeleným a sjetým davem udělali svoje - bylo to opojně nemocný! Extatická atmosféra, výborný zacházení, super lidi; jednoznačně 5/5. After party v noční Praze to stejný, ale o tom bych se už nerad rozepisoval ))

Kromě koncertního turné, který má mimochodem čerstvej booking na srpnovým Sázavafestu po boku Bigg Boss skvadry, v tomto roce rozjíždíme i práci na novým albu. I s ohledem na pár velice zajimavejch nabídek vás čeká stoprocentně věc, která bude na míle vzdálená našemu poslednímu releasu. Hodláme nahrávku zlepšit zejména po technický a zvukový stránce, čeká vás ještě šílenější produkce a ůplně novej výraz. Půjde o velkou věc, tak se těšte.

TADY je rozhovor týkající se témat, který jsem práve nakousl, pro magazín VICE.

---------------------------------------------------------------------------------

V druhý branži, do který skládám svý naděje, se poslední dobou daří rovněž. Prokousal jsem se do letního semestru druháku na designový odnoži brněnskýho VUTčka. Školy je teď plná prdel, ale musím říct, že mě to vážně baví. Kromě jedinýho technickýho předmětu (mechanika) mám před sebou spoustu ateliérů produktovýho designu, učím se modelavat v 3D programech, kreslit, malovat atd. Za s sebou mám první klauzury, kdy jsme během jednoho dopoledne museli vytvořit kompletní návrh na zadaný téma. První zadání byl návrh domovní poštovní schránky, tak jsem si opět trochu ulít a nadesignoval ji ve tvaru poštovního holuba )))

Další projekty jsou na delší dobu, někdy až na celej semestr, takže je nahodím nejspíš později.

Kromě produktovýho designu se nějakej ten pátek zabývám i grafikou. Dělám známejm plakáty na akce, grafiku pro DTC a další skupiny, mám za sebou i nějakej webdesign, obálky časopisů apod. Makám docela za pakatel a zdá se mi, že pomale uzrál čas rozjet to trochu ve větším. Nedávno jsem se dal dohromady s kámošem ze střední, kterej je moc šikovnej přes programování a všechny ty ajťácký dovednosti který mi byly bohužel odepřeny. Rozhodli jsme se vytvořit svý grafický studio, který bychom za zaváděci ceny rádi rozjeli - prozatím přes internet - už v polovině tohoto roku. Studio ponese název NILON (Normality Is Label Of Narrow-mind/bejt normální je známkou omezenosti) a tady jsou na ukázku první screeny.

Hodláme se věnovat především návrhu tiskovin, plakátů, webdesignu ale i módě. Zatím půjde pouze o grafické zpracování textilí všeho druhu, časem se však nebráním jít dál a pracovat i se samotným textilem.

Když už jsem nakousl to oblečení, ti, kdo se zajímaj o věci kolem DTC, si určitě všimli i podzimní kolekce triček a mikin s motivy DTC a podvraťáka Diddyho Twistera. Vzhledem k tomu, že tahle beta kolekce měla docela úspěch a počet prodanejch kusů se blíží stovce, rozhodl jsem se vytvořit novou kolekci pro rok 2010.

Chystám se rozvázat smlouvu s firmou, která mi zajišťovala kompletní servis a dělat si věci sám. Tohle rozhodnutí s sebou ponese sice omezenej výběr motivů, za to však prudký zvýšení kvality triček - jak materiálu, tak potisku. V nejbližší době vytvořím na facebooku fan-page Diddy Twister, kde se dozvíš víc.

-----------------------------------------------------------------------------------

OK, tak to je zatím sumasumárum vše, co jsem měl na srdci. Brzy se ozvu, jak věci pokračujou.

Sleduj Můj svět!

1. Věřím, že když se přidám do skupiny VYDĚLÁVÁNÍ KONEČNĚ NA FB!!!!! a pozvu všechny své přátele, skutečně vydělám.
2. S přáteli se u piva bavím o tom, kdo má jakej status.
3. Mám facebook nastavený jako home page.
4. Bombarduju tvůrce Yoville emaily, abych mohl pěstovat mariuhanu online, zatímco z mých kytek jsou dávno samci.
5. Orgasmu dosáhnu už pouze při kliknutí na "líbí se mi".
6. Koupil jsem si tričko s nápisem "I THINK I KNOW YOU FROM FACEBOOK".
7. Ve studentském průkazu se mi objevují omluvenky typu "Omlouvám se z vyučování dne 13.1. 2010. Byl jsem na facebooku."
8. V noci zamykám dům ze strachu před konkurenční mafií z Mafia Wars.
9. Aby mě močení nezdržovalo od facebooku, pořídil jsem si bažanta,
10. Nabyl jsem dojmu, že graffiti znamená psát přátelům na zeď.
11. Omezil jsem spánek na 4 hodiny denně, abych mohl být déle online.
12. Své první dítě pojmenuju Mark. I kdyby to měla být holka.
13. Hned jak se narodí, založím mu account!
14. Stále čekám na zprovoznění Stalker Matcheru.
15. Dospěl jsem k názoru, že můj život před facebookem neměl smysl.

Toho, že se facebook stal fenoménem už i v ČR, si nevšimli jen teens a mladí lidé, ale kdekdo. Firmy, média, hudební skupiny, idioti, politici... Všichni, kdo zaznamenali, že počítače už nezabírají výškové budovy a vědí, že "internet" není žádnej mobilní operátor nebo teroristická skupina, zde mají svůj účet. Kdo nemá facebook jakoby nežil. OK, horší - a čím dál častější - však je, když tohle motto obrátíme naruby. Sepsal jsem z prdele několik situací, kdy zauvažovat nad tím, jestli by nebylo dobrý zrušit svůj account.

1. mám 1000 přátel, který sem v životě neviděl

2. první věc, kterou ráno dělám je, že si napíšu status

3. zatímco v pet society boduju na 100%, můj pes zhubl o 15 kg

4. než abych šel do baru, nechám si radši poslat plzničku od někoho z přátel

5. když se řekne "zhluboka se zasmát", vybaví se mi tohle: ))))))))))))

6. koupil jsem si iphone jen abych mohl psát statusy z práce

7. dělám si kvízy typu "jaký jsi milenec?" nebo "jsi Karel nebo Petr?"

8. v reálném životě žiju naplno, jen abych měl cool statusy

9. po dvou dnech bez facebooku se mi třepou ruce a ztrácím chuť k jídlu

10. když usínám, přemýšlím, co si ráno napíšu za status

11. v pátek večer je u mýho jména zelený kolečko

12. ve vztahu jsem teprve tehdy až na FB napíšu "ve vztahu s..."

13. přijde mi OK souložit přes okýnko chatu a komentovat u toho statusy přátel

14. jsem fanouškem "pleskání penisem přes obličej" nebo "čumím holkám na kozy"

15. jsem na facebooku jako 5 různejch lidí

Miluju výtvarný umění ve všech směrech; zejména design, hudbu, film a literaturu. Miluju spánek, steaky, styl, pohyb, společnost, rum, noční život a chytrý, neobyčejný lidi. Cením si těch, který mají svou hlavu, vtip, osobitost, tvurčí potenciál a energii.

Aktivně se několikátým rokem věnuju elektronický hudbě a grafickýmu designu. 15 let jsem hrál závodně fotbal, nyní už z časovejch důvodů pouze rekreačně.